Cestník

"M ě s t a   j s o u   k ř i ž o v a t k y   c e s t  a   z á k l a d y  c i v i l i z a c í"

Evropa Asie Amerika Austrálie Afrika
 

index > Evropa > Berlin

Berlin (Berlín)  - po stopách berlínské zdi
Německo

         
A) Berlin – Mitte – Východní Berlín
  nahoru

Braniborská brána
Braniborská brána, německy Brandenburger Tor, patří k nejznámějším pamětihodnostem Berlína a k jeho významným symbolům.

Stojí v centru města na rozhraní dvou známých a velkých tříd: na západ od ní počíná Straße des 17. Juni (Ulice 17. června), na východ od brány pak pokračuje historická třída Unter den Linden (Pod lípami).
Braniborská brána je 26 metrů vysoká, 65,5 metrů široká a 11 metrů dlouhá stavba z pískovce ve stylu raného klasicismu. Svým vzhledem silně připomíná propylaje athénské Akropolis. Má pět průjezdů, střední je poněkud širší nežli čtyři postraní, po obou stranách se nacházejí po jedné z malých hal.

Bránu tvoří 15 metrů vysoké sloupy v jónsko-dórském stylu s průměrem 1,75 metrů u paty. Stavba je zdobena ornamenty a reliéfy, které zobrazují mimo jiné různé výjevy ze života Herkulova, řeckého boha Marta a bohyně Minervy. Brána je korunována 5 metrů vysokou sochou kvadrigy, představující okřídlenou bohyni vítězství, která vjíždí do města na čtyřmi koni taženém voze.
Braniborská brána byla zřízena 1734 jako celní brána v opevnění Berlína. Mezi 1788 a 1791 ji pruský král Friedrich Wilhelm II. nechal přestavět v dnešním stylu raného klasicismu, práce provedl architekt Carl Gotthard Langhans. Roku 1793 dostala brána kvadrigu, zhotovenou Johannem Gottfriedem Schadowem.
Tato socha přestavovala okřídlenou bohyni míru Eirene; roku 1806 byla Napoleonem dopravena do Paříže, ale již roku 1814 byla převezena zpět do Berlína. Při její restauraci byl původní věnec z dubového listí nahražen novým symbolem, totiž železným křížem, čímž byla Schadowova bohyně míru Eirene nově definována jako bohyně vítězství Viktorie.

Původně směl Braniborskou bránou projíždět pouze německý císař. Dne 30. ledna 1933 byla brána svědkem velkého průvodu fašistů, která slavila převzetí moci v Německu. Ke konci druhé světové války, kdy zde sovětské jednotky vyvěsily rudou vlajku, byla brána silně poškozena dělostřelbou německé armády.  Během padesátých let 20. století byla Braniborská brána poprvé rekonstruována (za spolupráce NDR a SRN), přičemž byl železný kříž a orel odstraněn (jako symboly pruského militarismu).

Po sjednocení Berlína byla jak socha kvadrigy tak i brána samotná znovu restaurována v původní podobě. Brána zdobí – jako symbol rozdělení i sjednocení města – spodní stranu německého vydání mincí euro. Každoročně se zde během silvestrovské noci konají velká oslavná shromáždění s ohňostrojem.

Unter den Linden
Je součástí hlavní osy východ – západ. Vede od Braniborské brány na východ. Po obou stranách je lemována stromy a vznosnými budovami. Mohutné lípy zde, ale nejsou. Za druhé světové války nechal Hitler stromy pokácet, aby tudy mohla pochodovat nacistická vojska.
Třídu lemuje mnoho klasických staveb. Ruská ambasáda, hotely, část Humboldtovi univerzity, Opera,
Katedrála sv. Hedviky, Berlínský dóm a Palác republiky.

Opera.
Byla postavena jako králoská opera v letech 1741 – 1743 podle plánů Georg Wenzeslaus von
Knobelsdorff. Budova je v klasickém pruském stylu, připomínající antické památky s korintskými sloupy.
Za války byla budova kompletně zničena a obnova se povedla v letech 1952 – 55.
 V opeře pracovalo mnoho známých umělců
Schinkel, Richard Strauss, jako vrchní dirigent.

Katedrála sv. Hedviky
Arcidiecézní chrám římskokatolické církve. Nachází se skován za Státní operou, a je symbolem náboženské tolerance Pruska. Postavena byla v letech 1747 – 73 podle
Wenzeslaus von Knobelsdorff, který se nechal inspirovat stavbou římského pantheonu.  A arcidiecézní katedrálou se stala roku 1929. Při válce byla zničena a v letech 1952 – 63 znovu postavena, ovšem již z betonu.
Interiér skrývá skvosty v podobě Madony ze 16. století a Pietu z roku 1420.


Ostrov muzeí
S1, S2, S5, S7, S75, S9  U6  12
Berlín má velké množství muzeí. Ty nejslavnější jsou koncentrována na ostrově řeky Sprévy. Je to komplex budov Altes muzeum (staré muzeum) , Neues muzeum (nové muzeum), Alte Nationalgalerie (stará Národní galerie), Pergamon muzeum, a Bodemuzeum u severního konce ostrova. Jména staveb dnes už ne nutně odpovídají jménům sbírek, které jsou vnich uschovány.
S budováním muzeí začal pruský král Friedrich Wilhelm III, budovou Starého muzea v roce 1830 a postupně přibívaly i další budovi. Jako poslední vzniklo Pergamon muzeum v roce 1930.  Po druhé světové válce bylo skoro 70% budov zničeno a postupně se opravují dodnes. V roce 1999 ovšem začala obrovská rekonstrukce celého komplexu muzejního ostrova, ve které všechny budovi dostanou kompletně nové interiéry a možná i slupku.

Altes Muzeum
sbírka klasických starožitností
Paypyrus sbírka

Neues muzeum

Alte Nationalgalerie
Největší sbírka obrazů a soch 19.století v Německu. Vystavováni jsou zde především němečtí umělci -  Peter Cornelius, Friedrich Overbeck, Philipp Schadow, Max Liebermann a Adolph Menzel včetně jeho významných děl "Balkonový pokoj" and "Železný mlýn".
Ovšem i díla jiných umělců Edouard Manet, Claude Monet, Auguste Renoir, Edgar Degas, Paul Cézanne a schy Auguste Rodin.

Pergamon muzeum
Slavné muzeum, které nashromáždilo unikátní sbírky z blízkého východu. Především zaměřeno na řecké a římské nálezy v oblasti malé Asie, oblast Mezopotámie a Babylónie a islámské kultury blízkého východu.
Hlavní památkou, podle které muzeum nese i své jméno je velký oltář z města Pergamon (180-160let před n.l.) Tedy často jen zbytky soch, které zbyly.
Dále brána z Milétu, která ukazuje řeckou a římskou architekturu ve městech. A Ištařina brána z města Babylon (604 před n. l.), kterou nechal vybudovat král Nebuchadnezzar II. Dále pak spoustu sbírek, vykopávek a zbytků z dob Antiky, Mezopotámie, babylonie, Assyrie. Za zmínku stojí ještě Islámské umění, kde jsou skleněné vázy nebo koberce.

Bodemuzeum
sbírku sochy a muzeum byzantského umění a numizmatická sbírka

Berlínská katedrála
vstup 5.00 € dospělí

www.berliner-dom.de
Katedrála byla postavena v letech 1894–1905 na ostrově řeky Sprévy, podle plánů Julius Raschdorff a byla hlavním pruským protestantským kostelem . Je bohatě zdobena Slezským granitem. Její výška je 114m. Za války byla zničena a následně obnovena
1975–93, kdy byla znovu vysvětcena.
V katedrále je hrobka Hohenzollernů, velkolepý sarkofág kurfiřta Krále Friedricha I a jeho ženy
Sophie Charlotte

Palast der Republik (“palác Republica”)
Postaven na břehu řeky Spréva, mezi Schlossplatz a Lustgarten, roku 1970 v typickém východoněmeckém stylu, s okny v barvě bronzu. Palác byl postaven na místě Berliner Stadtschloss (Berlínského kurfiřtského paláce) který byl poškozen během 2. světové války a v roce 1950 zbořen východoněmeckou vládou jako symbol pruského imperialismu. V roce 1976 se do budovy nastěhoval východoněmecký parlament. Po spojení Východního a Západního Německa v roce 1990 ze zjistilo, že palác je zamořen azbestem a tudíž pobyt v něm je značně nebezpečný. V roce 2003 byl palác kompletně vystěhován a Bundestag rozhodl o zboření a o znovupostavení původního zámku pruských králů. Demolice začala 6. února 2006 a její trvnání se plánuje na 15 měsíců. Musí probíhat pomalu a opatrně, aby nepoškodila historické okolí.
Stránka o paláci (anglicky)

Schlossplatz
Dříve centrum města, zde stával mohutný palác rodu Hohenzollernů, který byl zbořen. (viz. Výše).


Mariánský kostel (St.-Marien-Kirche)

www.marienkirche-berlin.de
Druhý nejstarší kostel ve městě, a jako jediný nepřetržitě funguje od středověku až dodnes. První stavba vybudována  roce 1270 ve stylu severoněmecké. V roce 1380 vyhořel a byl přestavěn, v 15.století byl znovu rozšířen a současná stavba je z 18.století. Za vály byl kostel ovšem poničen, hlavně v interiéru byla zničena freska tanec se smrtí.

Neptunbrunnen
Fontána představující boha Neptuna

Rotes Rathaus (červená městská radnice)
historická radnice , postavena ve stylu vrcholné Italské renesance 1861 – 69. Při druhé světové válce zničeny a pak obnovena, jako radnice Východního Berlína. Radnice západní části města byla ve čtvrti Schöneberg. Po spojení města se tato budova opět stala radnicí pro celé město.

Fernsehturm (televizní věž)
Nejvyšší stavba ve městě 368 m. Postavena v letech 1965–69, za asistence švédských expertů. Věž je členem Světové federace velkých věží (World Federation of Great Towers), což jsou věže vyšší než 250m. Ve věži je vyhlídka
Telecafé, což je nejvyšší vyhlídkový bod města. Restaurace se otáčí kolem vlastní osy a dokola se jí to povede za 30min. Vrcholem věže je 118 m vysoká anténa. www.berlinerfernsehturm.de

Alexanderplatz

Původně toto náměstí bylo vstupní branou do města. Kolem roku 1700 zde byl trh a máměstí se jmenovalo Ochsenplatz. Dnešní název pochází od cara Alexandera II.
Po válce důležité náměstí východního Berlína. Hlavní nákupní centrum a domov pro Centrum-Warenhaus, největší obchodní dům v DDR obchodní dům.
Za povšimnutí na náměstí stojí hodiny ukazující světový čas.
 

Nikolaiviertel, Nicolaikirche
Před druhou světovou válkou byla čtvrť kolem kostela Nicolaikirche, čtvrtí úzkých uliček, hotýlků, obchodů. Žilo zde spoustu umělců jako Hauptmann, Ibsen, Casanova, Strindberg. Během války ovšem byla čtvrť kompletně zničena. Ruiny byly zrekonstruovány k výročí 750let města. Během rekonstrukce se čtvrť dsot změnila. Moderní budovy, vzdušné prostory, tím se ztratila vzpomínka na starý Berlín.
Největší památkou čtvrti je kostel ze 13.století
Nikolaikirche s dvěma věžema., které přibyly při přestavbě v letech 1876 -78.

Ephraimpalais  - architektura 18. století , bohatě zdobené balkóny

Knoblauchhaus – barokní stavba z roku 1760

Gendarmenmarkt
pravděpodobně nejkrásnější čtverec v Berlíně, obklopený dvěma slavnými katedrálami
Deutscher Dom a Französischer Dom a koncertní síní.
Französischer Dom umístil na Gendarmenmarkt v samém srdci města, z katedrály nabízí jedinečné pohledy.

Französischer Dom (Francouzský Dóm)
postaven 1701-05 podle Cayart, jako kostel berlínských  Huguenotů , proto ten název. Během války poničena a roku 1977 obnovena.

Nová Synagoga
Vzpomínka na židovský Berlín. Synagoga postavena 1859 – 66je největší takovouto stavbou v Německu. V roce 1939 byly synagoga poničena při „Noci rozbitých oken“. Její zkázu dokonalo bombardování za války. Budova byla zrekonstruována a znovu otevřena 8.listopadu 1988, přesně 50let po „Noci rozbitých oken“.

B) Podél Berlínské zdi
  nahoru

Berlínská zeď
Berlínská zeď byla nejznámějším symbolem studené války, rozdělení Berlína.  

Po skončení války bylo Německo na základě Jaltské dohody rozděleno do čtyř okupačních zón, Berlín pak do čtyř sektorů.  Postupně dochází ke zvyšování napětí mezi mocenskými bloky a 23. června 1948 dochází k blokádě západních sektorů Berlína, trvající téměř jeden rok. V roce 1949 je na západě založena Spolková republika Německo. A jako reakce na vyhlášení SRN je založena Německá demokratická republika, sovětský sektor Berlína se stává jejím hlavním městem.

V době 1949 až 1961 území NDR opustily téměř tři miliony obyvatel, většina jich se rozhodla opustit NDR přes Berlín, kde hranice probíhala středem města a není tak snadno kontrolovatelná.

Státní a stranické orgány NDR se pod tímto dojmem rozhodly provést opatření, která měla důsledkům útěku občanů zabránit. V roce 1961 dochází k vybudování belínské zdi. 

Zeď pozůstávala z více částí. Vlastní zeď, jak je známá, ležela těsně na hranici k západním sektorům (vně byly asi dva metry pozemku, ještě patřícího k východnímu Berlínu). Tato zeď se skládala z betonových, asi 3,6 metru vysokých panelů. Na východní straně se pak nacházelo rozdílně široké pásmo, skládající se z různých ochraných pásů: ostnatý drát, pás pro psy, pro pohraniční stráž, různé (i protitankové) zátarasy, a další zeď směrem na východ. Každých několik set metrů stála strážní věž. V průběhu doby byla zeď neustále modernizována, jsou známy čtyři generace modelů. Domy, stojící přímo na východoberlínské straně zdi, byly většinou neobydlené, dveře a okna byly zazděny.

Zeď měla celkovou délku 165 km (45 km s hranicí Západního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem).

K pádu Berlnské zdi dochází v listopadu 1989. A v následujících měsících došlo k rychlému odstranění veškerých relikvií staré doby. Tomuto osudu neušla ani Berlínská zeď. Během 28leté existence Berlínské zdi zde při pokusu o útěk zemřelo nejméně 238 občanů, často i v důsledku vykrvácení, protože východoněmecká pohraniční stráž nechala zraněné několik hodin v oblasti strážních pásů bez pomoci ležet.

Jediným souvislým větším zbytkem je tzv. East Side Gallery na břehu Sprévy. O historii zdi (a útěků přes ni) je možno se přesvědčit v muzeu Dům na Checkpoint Charlie (Haus am Checkpoint Charlie).

Reichstag
www.bundestag.de
spojení - S1, S2 – Unter den Linden

Reichstag
je sídlo německého parlamentu Bundestagu a jednou z největších budov berlína. Reichstag byl postaven v letech 1884-94 Paulem Wallotem, jako representativní sídlo parlamentu nově objeveného Německa. Nad bránu přibil roku 1916 nápis  "Dem Deutschen Volke" – německému lidu.
9. listopadu 1918 z jednoho okna budovy vyhlásil
Philipp Scheidemann německou republiku. Bohužel v roce 1933 budova vyhořela, příčina se nikdy nevypátrala, ale hovoří se o zapálení Reichstagu nacisty.
Po válce byla budova opravena, ale již nesloužila jako parlament ,ale jako součást hranice obou německých republik. Po spojení spolková vláda rozhodla o opětovném využití budovy jako sídla parlamentu, a tak v letech 1994 – 99 proběhla celková přestavba sirem Norman Foster. Místo původní kopule je dnes k vidění moderní skleněná a celé sídlo parlamentu je ze skla a ocely, zůstala jen historická skořápka.
Otevřeno je celoročně a vstup je volný.

Potsdamer Platz
www.potsdamerplatz.de
Místo,které bývalo centrem života města, před válkou. Bylo zde jedno z nejdůležitějších nádraží Evropy, významné obchody, kavárny. Po spojeneckých náletech v roce 1945 však zbylo jenom volné prostranství na kterém byla zbudována Berlínská zeď. Po jejím pádu v říjnu 1989 se nová spolková vláda v Bonnu rozhodla, že se novým hlavním městem stane znovu sjednocený Berlín, a proto se vybuduje nové velkolepé centrum, které bude symbolizovat nové demokratické Německo a stane se bránou mezi Východní a Západní Evropou.

Povolali se známí světoví architekti a urbanisté, kteří se rozhodli udělat v centru supermoderní výškové budovy s pasážemi, obchody, kavárnami, kulturními sály, podzemním dvoupodlažním nádražím, křižovatkou podzemní dráhy a samozřejmě tisíce metrů čtverečních kancelářských prostor. Dnes zde mají sídla v obrovských skleněných mrakodrapech největší světové a německé společnosti. Firma Sony zse vybudovala své centrum s moderní pasáží, kavárnami, 3D kinem a dalšími atrakcemi. Postupimské náměstí je sice moderní a úchvatné, ale kolem něho je pořád pustina a staveniště.

Checkpoint Charlie (Kontrolní bod Charlie)
Patřil k nejznámějším přechodům rozděleného Berlína. Checkpoint Charlie se nachází na křižovatce ulic Friedrichstrasse a Kochstrasse a spojoval americký sektor města se sovětským.

Checkpoint znamená anglicky hraniční přechod, označení Charlie pochází z hláskovací tabulky armády a značí třetí písmeno abecedy C (Alfa, Bravo, Charlie, Delta…)

Po sjednocení Berlína byly všechny rekvizity přechodu v rámci modernizace města odstraněny a zřejmě i zničeny – jeho existenci připomínalo jen muzeum Dům na Checkpoint Charlie (Haus am Checkpoint Charlie). Později byl znovu podle původních plánů a fotografií vybudován. Checkpoint Charlie je znám z obrázků z roku 1953, kdy při povstání v NDR na přechodu stály proti sobě tanky americké a sovětské armády. Přechod byl také zvěčněn v mnoha filmech.

Z americké strany se nacházela a po obnově Checkpoint Charlie se opět nachází tabulka, na které je anglicky, rusky, francouzsky a německy napsáno: „Opouštíte americký Vedle přechodu je muzeum, vystavující zajímavý materiál o lidech, kteří vymysleli důmyslné plány opustit Východ a o berlínské zdi.

East Side Gallery
Berlínská East Side Gallery je dnes jediným větším souvislým zbytkem bývalé Berlínské zdi. Euforie po pádu zdi a snaha odstranit vše staré vedla k tomu, že zed‘ během krátké doby zmizela. Až koncem devadesátých let 20. století se začal prosazovat názor, že zed‘ patří k neobvyklým dějinám města jako jedinečná památka na světě.

Jediným větším originálním zbytkem zdi je asi 1,3 km dlouhý úsek na severním břehu Sprévy (v ulici Mühlenstrasse), kde již roku 1990 mnoho německých a zahraničních umělců zed‘ pomalovalo náměty z její historie. Tento úsek vešel ve známost jako East Side Gallery a stojí dnes pod památkovou péčí. Je ovšem poněkud netypický – stojí na nezastavěné ploše na břehu Sprévy, takže dojem, který dělá, neodpovídá dojmům při pohledu na ony úseky zdi, které probíhaly středem města napříč přes obydlené ulice.

C) Západní Berlín - West Berlin
  nahoru

Kancléřství
Po spojení Německa a rozhodnutí přenést hlavní město do Berlína. Začaly v oblati Reichstagu rozsáhlé práce na výstavbě „vládní čtvrti“, kanceláří poslanců, úředníků a vznikla potřeba důstojného a reprezentativního sídla premiéra (kancléře). Proto vzniklo Kancléřství, moderní vzdušná budova naproti Reichtagu ukazuje nový moderní směr Německa.

Hlavní nádraží Lehrter Bahnhof
Původní nádraží bylo zničeno válkou. Při výstavbě nového centra Berlína v 90. letech 20.století se začalo i budovat nové moderní hlavní nádraží. Otevřeno bylo slavnostně před pořádáním mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2006.

Je to nejmodernější železniční uzel v Evropě. Stavba provedena ze skla a betonu se leskne na slunci a uvnitř ukrývá nejen koleje a nástupiště, ale i kanceláře, obchody a restaurace.
Nádraží bude jedním z nejvytíženějších v Evropě.

Schloss Bellevue
Trojkřídlý zámek postavený v letech 1785/86 Philippem Daniel Boumanem je prvním berlínským palácem v klasicistním stylu. Za války zničen a v padesátých letech opraven. Nyní rezidence prezidenta Německa.

Tiergarten
je největší park Berlina a mistrovské dílo designu parku.

Původně lovecká obora Pruské šlechty. V 18. stol. předělaná na park. Od roku 1818,park předělával zahraní architekt Peter
Lenné, ten také vytvořil Siegesallee (Třídu vítězství), a postavil 32 soch vítězství. Ty pak byly za války přemístěny A. Hitlerem.
Dnes je park uprostřed města velmi příjemný. Spousty lidí sem míří za sportem nebo pikniky. V západní části parku se nachází ZOO.

Vítězný sloup
Památka na Pruské vítězství nad Rakouskem a Francií v 19. stol. Celková výška vítězného je 67m. A na vrchole je zlatá socha bohyně vítězství vysoká více než 8m.

Zoo
Jedna z největší zoologických zahrad světa otevřena jako první v Německu z iniciativy Alexander von Humboldta  a cestovatele a badatele Lichtensteina, který se stal prvním řiditelem.
Zoo má nyní úžasné sbírku čítající kolem 19,000 zvířat, 1400 různých druhů z celého světa. K nejvýznamnějším obyvatelům patří pandy čínské.
K Zoo patří i jedno z největších akvárií světa, kde jsou i žraloci a korálové útesy. Do Zoo se dá vstoupit dvěmi  bránami  Sloní bránou z Budapester Straße nebo Lví branou z Hardenbergplatz.

Kostel císaře Wilhelma
Postavený v 19. stol. , jako monumentální stavba. Za války výrazně poškozen.Aby byla zachována vzpomínka na válku nebyl kostel zrekonstruován, ale pouze doplněn o moderně vyhlížející zvonici.

KaDeWe  (Kaufhaus des Westens)
Největší nejluxusnější obchod v Evropě. Na šesti patrech najdete obchody i restaurace.
Obchodní dům byl postaven v roce 1906 a po válce obnoven. V západním Berlíně se stal symbolem tržní ekonomiky.

D) Významné třídy města
  nahoru

Unter den Linden – viz výše.

Kurfürstendamm (Ku'damm)
Nejpopulárnější berlínský bulvár. Dříve se zde setkávali němečtí intelektuálové. Před válkou zde bylo množství divadel a kaváren. Dokonce první kino v německu bylo otevřeno na této třídě.
Po válce byla třída znovu zrekonstruována a zabydleli se zde luxusní obchody a nové kavárny. Mezi nejslanějsí patří
Café Kranzler s typickými červenobílými střížkami.

Straße des 17. Juni
Spojuje Branniborskou bránu na východě a Ernst-Reuter-Platz za západě. Třída připomíná na povstání 17 června 1953. Uprostřed třídy se nachází  Vítězný sloup.

Karl-Marx-Allee (předtím Stalinalle)
Boulevard lemovaný monumentálním orientačním bodem stavby navrhnuté v socialistickém klasicismu Stalin éry. To je lokalizováno v Friedrichshain a Mitte.

E) Okolí centra
  nahoru

Olympijský stadion
Postavený v letech 1935 – 36, jako hlavní stadion na Olympijské hry 1936. tyto hry využili nacisti k vlastní propagaci. Stadión po válce chátral, až nyní se dočkal masivní rekonstrukce kvůli mistrovství světa ve fobale 2006. Jeho kapacita je nyní 76 000 diváků. Na stadiónu se pořádá i množství atletických meetingů a je domácím stánkem týmu Hertha Berlin.

Zvonová věž u olympijského stadiónu
Věž nabízí pohled na olympijský stadión a na celé město z výšky
77 meterů.

Charlottenburg Palace
Zámek Charlotenburg je největším a nejkrásnějším palácem v Berlíně. Palác je vrcholem německého baroka. Posteven v letech 1695- 99 jako letní rezidence Sophie Charlotte, manželky Fridricha III. , Johann Arnold Neringem. Po roce 1701 kdy se pruský kurfiřt stává, králem a začíná se budovat monumentální palác. Stavba pokračuje, zámek se rozšiřuje o dlohá křídla.
Za druhé světové války byl palác zničen a znovu obnoven až v padesátých letech.

 
Nyní je v paláci umístěno několik sbírek a muzeí. Jako sbírka čínského a japonského porcelánu, Muzeum dávné historie (Museum für Vor-und Frühgeschichte), se sbírkami Henricha Schliemanna, vykopávek z Troji.
 V parku se pak nachází několik dalších zajímavých staveb. M
ausoleum, což je hrobka  královny Luisy and Friedricha Wilhelma III.

Belvedere, dríve čajovna a Pavilon.
 K zámku ještě patří budovy přes ulici Spandauer Damm, kde je Egyptské muzeum.

F) Musea
  nahoru

Hamburger Bahnhof
Vybudováno v bývalé industriální budově jako síň současného umění. Zde se tvoří současné moderní umělecké trendy.

Technické Museum
V moderní budově, jako velký otevřený prostor , ve kterém jsou různé výstavy a expozice. Vše je možné si osahat a vyzkoušet. Je to největší technické muzeum na světě.

Muzeum zdi
Také známý jako muzeum u kontrolního bodu Charlie, ukazuje momenty od historie, kdy rozdělil Berlín.

Židovské muzeum Berlín
Má stálou výstavu o 2000 let Německé-židovské historie.  Je to největší evropské židovské muzeum a budovu pro něj navrhl Daniel Libeskind.  Ta je postavena do tvaru Davidovi hvězdy.

German Historical Museum
Sídlící v nádherné barokní budově , která je doplněna o moderní prvky.

Grunewald lovecká bouda (Jagdschloss Grunewald)
Obsahuje opatrně volenou sbírku obrazů od 15. k 19. stoletím.  

Gemäldegalerie
Obrazová galerije, obrazy “starých mistrů” od 13. k 18. stoletím

Neue Nationalgalerie (nová Národní galerie)
Postavená Ludwigem Mies der Rohe se specializuje na evropské obrazy 20. století

Filmové museum
Na Potsdamer Platz vystavuje předměty spojené s Marlene Dietrich

Bauhaus archiv je muzeum architektury.

Ethnological muzeum

Muzeum evropských kultur

Muzeum studené války

Brücke muzeum

 A další …

G) Doprava
  nahoru

Berlín je rozdělen do tří zón A,B,C.
Jízdenka
(Normaltarif), platí 2 hodiny
€ 2.00 (2 zones) or € 2.60 (3 zones).
Nepřestupní (Kurzstreckentarif), tři stanice metrem nebo šest stanic autobusem nebo tramvají.
€ 1.20
Denní
(Tageskarte):
€ 5.60 (2 zones)/€ 6.00 (3 zones)
Týdenní (Wochenkarte)
€ 25.00 (2 zones), € 30.00 (3 zones)
Skupinová, pro více než pět lidí (Gruppentageskarte)
€ 14.00 (2 zones)/€ 15.00 (3 zones)

Berlínská podzemní dráha
Provoz berlínské podzemní dráhy, neměcky Berliner U-Bahn, byl zahájen roku 1902, tehdy ještě z velké části na nadzemní úrovni. Jako znak se užívá bílé U na modrém čtverhraném poli. Dnes tvoří páteř berlínské veřejné dopravy (spolu s městskou dráhou S-Bahn). Krizové situaci byla po rozdělení města, kdy došlo v důsledku postavení berlínské zdi roku 1961 i k rozdělení sítě. Linie U1 a U2 byla roztržena na západní a východní část, linie U6 a U8, jejichž konečné stanice ležely v západních sektorech, projížděly bez zastavení Východním Berlínem (s jedinou výjimkou: Friedrichstraße). Vlaky musely jet silně zpomaleným tempem bez zastavení pro obyvatelstvo nepřístupnými zastávkami, které byly hlídány jen ozbrojenými silami pohraniční stráže NDR.


mail

 

  

 

 Města Světa 2006   f.bursik@seznam.cz