Cestník

"M ě s t a   j s o u   k ř i ž o v a t k y   c e s t  a   z á k l a d y  c i v i l i z a c í"

Evropa Asie Amerika Austrálie Afrika
 

index > Evropa > Paříž


Paříž
  -
město milenců
Francie
A) Eifelova věž
B) Invalidovna
C) La Cité de Paris
D) Metro
E) Louvre
F) Versailles
G) Socha svobody
H) Montmartre
CH) La Defense
I) Oslava Silvestra na Champs-Ellyseé
J) Vítězný oblouk
K) Porchefontaine

Průvodce městem je vytvořen jako srukturovaná reportáž. Při pobytu v paříži jsme ovšem navštívili hlavní zajímavosti.

Francouská dálnice ubíhá pod koly autobusu někam zpět k Metám. Se zkracující se vzdáleností k Paříži se zvětšuje počet aut i pruhů na dálnici. Je poledne a právě míjíme zábavní Asterix park a vjíždíme do města.

Důležitou částí dopravy po městě je městský silniční okruh Peripheque. Po němž přijíždíme až k cíli, čímž je výstaviště Exhibition centré Porte de Versailles (Versailská brána).  Při výstupu z autobusu nás ovívá příjemný teplý a vlahý vzduch, což je příjemná změna oproti zimnímu smogu v Praze.

Po mnoha peripetiích s ubytováním a kartami na dopravu vyrážíme do Versailles, kde nás čeká milé ubytování u francouzské rodiny, která nás vřele vítá a představuje se. První pařížská večeře na Porte Versailles probíhá jako každoročně, záplavy lidí valících se ze stanice metra na jídlo, z jídla do hal a zpět na metro.

 

A) Eifelova věž
  nahoru

Jestli je něco symbolem Paříže, tak je to Eiffelovka. Tato 300 metrů vysoká věž postavená ke Světové výstavě v roce 1896, rukou geniálního inženýra Eiffela, je monumentální a úžasná stavba i v dnešní době a troufám si říct, že bude i do budoucna.
 
Přijíždíme metrem na stanici Champ de Mars (M6), nebo se dá vlakem na stanici Merkur (Tour Eiffel). Při cestě k věži se člověk nemůže ztratit , vidí totiž Eiffelovku pořád před sebou.

Věž má čtyři nohy, každá má název podle světové strany. Ve dvou nohách jsou výtahy - vstupenky si zakoupíte přímo před vchodem. Stačí si stoupnout do fronty a ta už Vás navede. V další noze je restaurace Jules Verne a v poslední noze je nic. Kdo chce ušetřit může jít do 2.patra po schodech pěšky. To se dá v létě, ale v zimě je to není efektivní.

výhledy z věže výhledy z věže výhledy z věže výhledy z věže

Po vystátí asi hodinové fronty nastupujeme do stařičkého výtahu. Po rozjezdu zjišťuji, že pouze vzhled je historický, rychlost ovšem futuristická. Právě dnes, při naší návštěvě věže funguje jen 2. patro věže (115 metrů nad zemí) a vrcholek je bohužel zavřen. Ale i zde je překrásný výhled na celou Paříž i přilehlou oblast Ille-de-France. Můžete odsud vidět všechny památky, sledovat ruch v ulicích, na Seině nebo jen tak klidně postávat a kochat se pohledy dolů.
V druhém patře jsou suvenýry, spoustu vyhlídkových plošin s dalekohledy a také záchody (A to by mě zajímalo, jak ten odpad dostávají dolů???). Stejným výtahem sjíždíme zpět, kde se na nás vrhá dav černých obchodníků se suvenýry (mají nižší ceny než v obchodě, ale předem si rozmyslete co chcete, jinak Vám prodají vše co mají :-)).

B) Invalidovna
  nahoru

Proplétáme se množstvím ulic v latinské čtvrti, všechny vypadají podobně a všude je spousta lidí.  Po chvíli stojíme před touto zajímavou stavbou se zlatou kopulí, která z tohoto místa dělá z dálky viditelný bod  uprostřed velkoměsta. Dnes se uvnitř nachází hrob francouzského císaře Napoleona Bonaparta, který je jedním z největších vojevůdců světových dějin.

Napoleon Bonaparte

Narodil se a vyrostl na středomořském ostrově Korsika. Jeho otec z něho chtěl mít vojáka, a tak již od malička studoval na vojenské akademii a později vstoupil do armády, kde proslul při urovnávání demonstrací. Podpora armády ho vynesla až do vysokých politických funkcí tehdejší Francouské republiky. Kde chtěl především urovnávat válečné konflikty s Anglií a Rakouskem. Jako své poslání bral šíření myšlenek francouské revoluce.(liberte, egalite, fraternite - rovnost, svornost, bratrství) do celého světa. Bohužel se mu to dařil pouze vojenskou silou a to nebylo nejšťastnější řešení.  V době válek s ostatními národy Evropy využil nastalé situace a z "bezpečnostních důvodů" převzal veškerou moc a papežem se dal korunovat císařem všech Francouzů.
Ovšem více než státník a šiřitel myšlenek proslul jako generál. Sám svá vojska vedl do mnoha bitev po celé Evropě. A v mnoha dokázal zvítězit s naprostou převahou. Jeho nejslavnějším vítězstvím byla  bitva, která se odehrála 3. prosince 1806 nedaleko moravské obce Slavkov (Austerlitz), kde za sychravého dne porazil na hlavu spojená vojska Ruska a Rakouska. Bitva, která do dějin vešla pod názvem Bitva tří císařů učinila jeho slávu i věhlas nesmrtelnými.

V roce 1812 se vypravil s obrovskou armádou do Ruska a větší problémy než ruská armáda v bitvě u Borodina způsobila krutá zima na kterou jeho armáda nebyla připravena. A i přestože s ruskou armádou neprohrál v bitvě. Vrátil se z Ruska poraže
n a pouze s troskami své armády. Ve Francii posléze nedokázal obnovit pořádek a spojeneckými vojsky byl donucen ke kapitulaci. Následně byl zadržován na ostrově Elba nedaleko italského pobřeží.

Odtud se mu podařilo uprchnout, vrátit se zpět do Francie a z podporou lidu přebral moc. Angličané a Prusové ovšem věděli koho mají proti sobě a proto po 100dnech Napoleonovi vlády postavili svá vojska proti Francouzům u belgického městečka Waterloo, kde díky nedisciplinovanosti ve vlastních řadách Napoleon prohrál. Vzdal se trůnu a chtě odjet do Ameriky, byl ovšem Angličany zadržen a vyhoštěn na ostrov sv. Heleny v jižním Atlantiku, kde také později zemřel.

Napoleon ukázal světu, že i člověk malý vzrůstem může dokázat velké věci a ukázat lidem že  hesla francouzské revoluce rovnost, svornost  a bratrství nejsou jen pouhé pojmy.

C) La Cité de paris
  nahoru

Paříž je malý na první pohled nenápadný ostrov v proudu řeky Seiny. A nazývá se Cité. Právě zde Římané založili osadu, která dala základy dnešní Paříži.

Na ostrově se nachází Policejní prefektura a Radnice (Hotel de Ville) a největší zajímavostí jest katedrála Notre Dame, kterou proslavilo dílo Victora Huga - Zvoník od Matky Boží. Dnes je před katedrálou místo rozlíceného davu, pouze dav turistů, kteří cvakají fotoaparáty jako o závod. Ani vevnitř nepotkáváme Quasimoda, ale opět dav turistů. Z architektonického pohledu je katedrála úžasnou stavbou. Trojlodní bazilika s úctihodnou délkou. Při pohledu na katedrálu z čelní strany vypadají hlavní věže jakoby nedodělané, ale je to pouze zdání, stříšky na nich jsou skoro ploché, takže nejsou ze spodu vidět. Notre Dameská katedrála se stala první katedrálou gotiky a podle ní  podle tohoto vzoru se pak stavěly katedrály po celé Evropě.

 

D) Metro
  nahoru

Metro tvoří 14 linek označených velkým M a číslem linky. Metro je v Paříži všude, je to jak u nás tramvaje, ale jezdí rychle, často a pohodlně. Pohodlně proto, že některé linky metra jezdí místo na kolejnicích na PNEUMATIKÁCH, což je velmi tiché  a měkké. Otázkou však je jestli takové metro může píchnout?

Nejúžasnější  je linka M14. Začíná v centru města, stanice Madelin a končí na Francois Mitterand Biblioteque. Metro jezdí samozřejmě na pneumatikách, ale co je hlavní BEZ ŘIĎIČE!!!! Normálně si můžete jít sednou na začátek soupravy a pozorovat koleje ubíhající před Vámi. A nejzajímavější je konečná, kdy z ničeho nic se před Vámi v tunelu objeví předchozí souprava stojící ve stanici a Vy zrovna sedíte ve předu! Nic se ale neděje neděje. Váš vlak sám dupne na brzdu a zastaví. Celá trasa je tedy velmi efektivní a stojí za to jí celou projet.  

E) Louvre
  nahoru

Největší a nejznámější galerie světa. Není v Paříži jediná unikátní jsou i Galerie Laffayet, Museé d´Orsay nebo Piccasovo museum, ale vynechat Louvre je jako nebýt v Paříži.

Problém se vyskytuje aniž jste vůbec vstoupili dovnitř. Dlouhá fronta před hlavním vchodem je šílená. Jako lepší je varianta se jeví boční vchod, ten je v podzemí u stanice metra  …. Ale fronta lidí je i zde nekonečná. No nic musíme stát. Fronta postupuje poměrně rychle mnoha chodbami, až nakonec se ocitáme v obrovském podzemním sále pod skleněnou pyramidou. Zde se kupují vstupenky. Cena je 7,50€ a v neděli 5,5€, slevy pouze pro studenty výtvarných škol, po předložení průkazu. Ceny je lepší si ověřit na www.louvre.fr.
 
Dalším problémem jsou šatny, opět dlouhé fronty, hlavně u zvláštní šatnu na batohy. V Louvru nesmíte mít žádné zavazadlo.
Vstupenka platí na celý den, platí i tehdy, když odejdete úplně pryž z komplexu a opět se vrátíte . To se stalo nám. Stoupneme na jezdící schody a jedeme, pak druhé schody, začíná být zima a najednou jsme venku co teď? Neztrácet hlavu, vyndat vstupenku a černý kontrolor Vás vpustí. Ale to jde pouze ze vstupenkou, bez ní musíte hlavním nebo bočním vchodem.

Louvre je komplex tří velkých paláců – Dennon, Sully a Richelie. Všechny jsou navzájem propojeny. A do všech se dá jít z hlavní místnosti pod pyramidou, kde se kupují lístky, při každém vstupu do některého ze tří paláců musíte ukázat vstupenku.
Velká hala pod skleněnou pyramidou je středem celého Louvru. Zde se prodávají vstupenky a jsou zde také informace a zadarmo plánky Louvru, v hlavních světových jazycích.
Na pláncích jsou půdorysy jednotlivých podlaží. Takže plánky jso
u poměrně velké, ale přehledné. Každé období má svou barvu, jak na plánku, tak i na stěnách přímo v palácích. Na pláncích jsou také vyznačeny nejznámější a nejlepší exponáty, včetně Mony Lisy (na tu se stojí zvláštní fronta).

Louvre je doopravdy obrovský, za jeden den se nedá projít. Prohlížení je velmi fyzicky i psychicky náročné a proto přijdou vhod lavičky a křesla která jsou skoro všude. Ale stojí to za to. Louvre je bývalým královským sídlem a přítomnost králů je zde cítit pořád a to nejen u korunovačních klenotů. Zkrátka kdo nebyl v Louvru nebyl v Paříži.

F) Versailles
  nahoru

Několik kilometrů od Paříže se nachází skvostný zámek francouzských králů . Na konci dlouhé třídy se nachází. Z Paříže sem vede linka příměstské železnice RER C, stanice Versailles - River Gauche.
Z Paříže vede do Versailles široká cesta lemovaná stromy. Na jejím konce se nachází žlutý zámek. Za cenu 11€ se můžete vydat na prohlídku, větší problém než vstupné ovšem pro nás jsou dlouhé fronty, které se klikatí jako dlouhý had. Proto procházíme zámkem skrz do světoznámých zahrad. Kolem fontán, které v tuto roční dobu (zima) nestříkají se rozprostírají zelené trávníky a pečlivě upravené stromy, které se táhnou až k nádrži v dolní části zahrady. Zahrady jsou krásné i přestože je Silvestr, ale na jaře nebo v létě musí být daleko nádhernější, hlavně když vše kvete.

Versailles nechal vybudovat francouzský král Ludvík XIV., král slunce, vystupující v knize Alexandra Dumase Tři mušketýři, jako sídlo francouzských králů, kteří se sem přestěhovali z Louvru, ketrý je v centru metropole. Dnes jsou zde příjmány významné státnické návštěvy nebo se zde pořádají sumity členských zemí EU.
 

G) Socha svobody
  nahoru

Velkou sochu svobody stojící v New Yorku věnovala francouská republika Spojeným Států, Americkým, jako dar ke svátku dne nezávislosti. A v Paříži si můžete prohlédnou její zmenšenou kopii na jednom z ostrůvků uprostřed Seiny, nedaleko Eifelovy věže, stanice metra Boulevard Victor.

H) Montmartre
  nahoru

Z celého města dobře viditelný všem umělcům, malířů to je Montmartre. Na vrcholu se vypíná mohutný chrám Sacré Coeur. K té vede ze stanice metra Anvers (M2) lanovka. My šetrnější národy musíme jít pěšky a příjemně se motat v úzkých uličkách Montmartru, kde se nachází velké množství kavárniček a hospůdek, jejíž zajímavostí je že lidé nesedí kolem stolků, ale dívají se  na shon na ulici. Čím více se blížíme k vrcholku kopce a katedrála Sacré Coeur přibývá krámků se suvenýry. Těch je obecně v celé Paříži mnoho, ale jejich intenzita roste z blízkostí atraktivních staveb.

Sacré Coeur - mohutná bazilika nádherně vyzdobená interiérem. To je obrovská freska Krista s roztaženýma rukama dívajících se na město pod sebou.

Srdce Montmartru se nachází nedaleko katedrály je to náměstí umělců. To je zastaveno stojany s mnoha obrazy.  Mnoho umělců též posedává v oklí katedrály a maluje zákoutí čtvrti i scenérii celého města. Pozor na kreslíře karikatur, ty jsou strašně vlezlý a jediné co na ně platí je důrazné odmítnutí, jinak již začínají malovat.

Moulin Rouge
Bloudíme uličkami Montmartru, míjíme několik větrných mlýnů, ale ten slavný patřící ke kabaretu Moulin Rouge pořád nikde. Procházíme kolem hřbitova a mnoha ulicemi s obchody se suvenýry a tu uprostřed stavebních strojů, které opravují boulevard se objevuje velký svítící nápis Moulin Rouge a  a točící se větrný mlýn. Dnes je kabaret proslulý díky stejnojmenému filmu, který ovšem s tímto místem má jen pramálo společného.
 
CH) La Defense
  nahoru

Opouštíme Montmartre se všemi jeho kouzly a míříme linkou metra M1 do supermoderní čtvrti za řekou Seinou do La Defense. Unikátní čtvrť plná administrativních výškových budov, jak soukromých společností (ELF, TOTAL, FIAT), tak i státních úřadů. La Defense je ale nejen město viditelné nad zemí, ale hlavním smysl centra je pod zemí. Zde jsou stáhnuty veškerá doprava (auta, metro i vlaky). V podzemí se nachází parkoviště i obchodní zóny. La Defense má  asi 5 podzemních pater. Trochu problém je zde najít záchod, to se nám málem stalo osudným, naštěstí v  mínus druhém patře jsme jej objevili.

Centrum La Defense je Velká Archa (Le Grande Arche). Stavba ve které je velké okno. Tuto stavbu nechal postavit francouský prezident Francois Mitterand, jako administrativní budovu a jako symbol národní hrdosti a střed světa.
Velká Archa leží v pařížské ose, která začíná  v Louvru a pokračuje přes park Tuillere, Place de la Concorde až k Velké Arše.
Dalšími zajímavostmi čtvrti jsou dům ve tvaru koule, mrakodrapy postavené na špičce nebo množství futuristických soch mezi něž patří i model palce v obřích rozměrech.
La Defense je centrum budoucnosti. Je klidné, ale přesto chladné a funkční.

I) Oslava Silvestra na Champs-Ellyseé

  nahoru

Mít adresu kde název ulice je Champs-Ellyseé, to už musíte být někdo. Nejskvostnější třída celé Paříže, asi i Evropy a možná celého světa. Tak pproč na této  třídě neoslavit silvestrovskou noc?

Začátek je na náměstí Place de la Concorde, které má tvar kruhu a uprostřed stojí egyptský obelisk a konec na náměstí s Vítězným obloukem Arc de Triomf.

Champs-Ellyseé je rovná jak pravítko, ale od Place de la Concorde k vítěznému oblouku stoupá, a vrchol je právě u oblouku. A my přijíždíme asi v 10hodin večer právě na toto náměstí. Přes den po třídě jezdí auta, ale na oslavy silvestra je třída uzavřena a tak se přidáváme k davu lidí směřujících nahoru k obloku. Začátek třídy vede parkem, ve kterém jsou ukry ty důležité státnické budovy jako Prezidentský palác. Zhruba od poloviny začínají po obou stranách budovy. Jsou v nich obchody známých značek parfémů, oblečení i restaurací (mezi nimi bohužel i McDonald´s). Třída spíše vypadá jak Václavské náměstí - šířka je asi tak stejná, uprostřed je místo pro auta a na krjích jsou stromy, prostě Václavák.
Čím více se blížíme k oblouku tím více houstne dav lidí. K oblouku se nedá dojít, tak to vzdáváme a pozorujeme několika tisícový dav přicházející z place de la Concorde.
V Francii se smí pít alkohol na ulici, ale nesmí se střílet petardy a rachejtle. Francouzi jsou proto na tuto atrakci ještě více nabuzeni. A tak se nám stalo, že skupinka přisnědlých mladíků, nám ukradla naše petardy přímo z baťůžku - hajzlíci.
Oslava je v celku nudná, někdo popíjí Šampaňské, někdo jen tak klábosí. Přichází půlnoc, nikdo neodpočítává, nikdo se nijak zvlášť neraduje a tak uprostřed stotisícového davu působíme, jak exoti. Silvestr na Champs-Ellyseé je teda velká nuda!
 

J) Vítězný oblouk
  nahoru

Nachází se na konci Champs Ellyseé, na kopečku, takže je dobře viditelný. Je to mohutná stavba, kterou nechal na oslavu svých vítězství zbudovat císař Napoleon. Paradoxní je že se stavby obloku nedožil a sám pod ním projel jen dvakrát. Jednou pod nedokončeným obloukem a podruhé když ho v rakvi převáželi z Ostrova Svaté Heleny do Francie.  
 

K) Porchefontaine
  nahoru

Malá vesnice, součást Versailles. Pár ulic, kostel a tenisové kurty. Atmosféru doplňují malé koloniály na hlavní třídě i bagetárna přímo na rohu. V zadu za kostelem nesmí chybět plácek na petanque a lidé jsou zde přátelští. Zastavující se na ulicích, aby prohodily pár slov nebo se sejdou se sousedy  u sklenky vína. Vše tu vypadá jak na venkově klidné a tiché, koho by napadlo, že o pár stanic dál vlakem RER je velkoměsto jako Paříž.
 


mail

 

  

 

 Města Světa 2006   f.bursik@seznam.cz